Mít mentora...

Máte svého mentora? Pro ty, kteří nepoznali obrázek, jehož vytisknutí a nalepení na obrazovku počítače se stalo zážitkem dnešního dne, jedná se scénu ze seriálu Viktorie. Zobrazuje mladou panovnici a jejího ministerského předsedu lorda Melbourna (tedy lorda M). Na plátně je jejich vzájemný vztah vylíčený o trochu romantičtěji, dramatičtěji než ve skutečnosti, ale to nic nemění na tom, že lord M byl věrným rádcem, průvodcem a mentorem mladé královny

A já jsem si dnes uvědomila, že mě provází jedno velké (omluvte ten náboženský výraz) požehnání. Nepřetržitě od mých sedmnáctých narozenin, mám ve svém životě nějakého zajímavého, moudrého, zkušeného muže, který je mým mentorem a od kterého jsem se mohla hodně naučit a který mě vždy posunul o pořádný kus dál.

Někdy mě provázeli (a stále provázejí) několik let, jindy třeba pár týdnů. A většinou se opravdu v mém životě vystřídali tak, že jsem nikdy nebyla bez tohoto zvláštního, ale určitě vztahu. Dneska jsem se musela smát, jaký se u  mě setkává  nevšední  pánský  klub. 🙂 Všichni jsou tak zajímavé osobnosti, i když ve spoustě ohledů jsou svými vzájemnými protiklady - hluboce věřící vedle ateisty, celibátník vedle sukničkáře, úspěšný podnikatel vedle nekompromisního bojovníka za sociální spravedlnost. 

"Ale opět: neptej se, neváhej, nepřemýšlej. Máš na to. A jestli ne, tak nejlepší způsob, jak se to naučit, je skočit do toho. Fakt neváhej."

Každý z nich neuvěřitelně přispěl k mé sebedůvěře. Vždy dokázali ocenit mé kladné stránky a často si všimli schopností nebo potenciálu, který jsem u sebe v ten moment sotva tušila. Dávali mi zpětnou vazbu i na mé slabé stránky a někdy i poměrně důrazně, ale vždy způsobem, který nebyl ani povýšený ani arogantní.

"Nezapomeň, je to maraton, není to sprint. Šetři síly a zapoj další lidi.Nezachráníš svět sama, ale s týmem nějakou šanci snad máš."

"Máš pravdu, musím se změnit z neřízené střely na raketu dlouhého doletu. Díky za všechno!"

"Tak, tak... ale neřízené střely jsou taky potřeba a mají svůj význam. Ale pravda jsou spíš taktické, a když válka bude dlouhá, tak musíme fungovat strategicky, a to znamená...ano...ty rakety dlouhého doletu. Dobrá metafora! 🙂 Dobrou noc!"

Fakt bych nechtěla napsat nějakou plytkou chválu na moudré starší muže a nezkušené mladé ženy. Myslím, že není vůbec nutné, aby byl mentorem muž, ale mě osobně prostě vyhovuje fungovat vztahově a u opačného pohlaví mě prostě baví ta vzájemná chemie. Je to nevyrovnaná pozice, ale vždycky jsme se oba aktivně snažili, aby ta nerovnost byla maximálně v tom, že jeden zkušenosti má a druhý ne.

Poslechnout si něčí zkušenosti, vzít třeba i nepříjemný feedback rozhodně nesmí znamenat nechat se sebou jednak jak s imbecilním dítkem nebo naivním kvítečkem. Stejně tak musí jít o dialog, sedět někde hodiny a poslouchat něčí chvástání a obdivně u toho vzdychat, mě taky brzy přestalo bavit 😉 Navíc opravdový mentor vás vede k tomu, abyste ho jednou překonali. 

"Jsi fajn holka a jsme skvělý tým! 🙂 " 

Ve většině případů jsme byli tým, spojovala nás nějaká společná mise - ať to bylo v práci, při studiu, při nějakém projektu nebo při dobrovolnictví. A myslím, že tohle společně prožívané poslání nebo dobrodružství bylo něco, co nás bavilo oba a kde sem zase byla já, kdo přinášel nový pohled, nové nápady. Taky bylo důležité, že vždycky byly stanovené jasné hranice. Vzájemné sympatie byly vždycky velké, ve většině případů i ona pověstná "chemie". Ale i za cenu odstupu a určité formálnosti bylo vždy jasné, že to nesklouzává a nikdy nesklouzne do nějakých milostných pletek. Což je vlastně strašně povzbuzující. Uvědomit si, že někomu stojíte za to, aby do vás investoval čas, energii, předával vám své know-how a přitom za tím nebyly žádné postranní úmysly. 

"You can't fight all the battles in the world. Choose them carefully, Because it's the war you need to win. Not the battles 🙂
A taky: Never underestimate the importance of sleep! 🙂 "

Jsou to drobnosti, které mě dojmou. Zastavím se u něj na panáka a už mě čeká nalitá sklenička whisky, kterou jsem se s ním naučila pít. Půjčí mi knihu, kterou si mám přečíst, že  prý si na příkladu polární výpravy osvojím základy krizového managementu. Vyslechla jsem nespočet kázání na téma, jak šetřit silami a co to znamená postupovat strategicky. Dostala se k muzice, kterou bych v životě neposlouchala. I když kouří výjimečně, nechá se vytáhnout na cigáro a nabriefuje mě na důležitou schůzku se správní radou. Nebo na tu schůzku jde se mnou a pořádně se tam za mě pohádá.

Potkat v životě jednoho takového člověka je obrovské štěstí. Mít někoho takového v životě nepřetržitě patnáct let, je sakra klika.